Ladislav Klíma (22. srpna 1878, Domažlice – 19. dubna 1928, Praha) byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof, který bývá dokonce označován za nejoriginálnějšího českého myslitele.

Nejznámější díla

• Svět jako vědomí a nic, 1904 – filosofické dílo; existence světa je podle autora závislá na individuálním lidském Já, svět je to, co z něho Já chce mít
• Utrpení knížete Sternenhocha, 1928 – expresionistický román (někdy označovaný jako romaneto): příběh třiatřicetiletého německého šlechtice a jeho podstatně mladší ženy Helgy, kterou obdivuje i nenávidí zároveň a neobvyklost jejich vztahu podtrhuje groteskní nadsázka; v popisu života těchto dvou se autor nevyhýbá obscénnosti hraničící až s perverzitou; Helga svého muže všemožně ponižuje a dopouští se i zločinu, že zabije jejich dítě; psychicky týraný kníže ji nechává zemřít hladem a pronásledován výčitkami sám umírá. Románem se volně inspiroval režisér Jan Němec ve svém filmu V žáru královské lásky z roku 1990.
• Slavná Nemesis a jiné příběhy, 1932 – delší novela a různá torza prezentovaná jako povídky, vyšlo posmrtně, v roce 1979 zhudebněno skupinou Plastic People of the Universe. Některé z povídek jsou řazeny do žánru sci-fi^[3].
• Velký roman, 1996